Hlavní menu
· Úvodní strana
· O klubu
· Členové klubu
· Hangár
· Svahy
· Lodě
· Auta
· Dílna
· Elektronika
· Fórum
· Fotogalerie
· Videogalerie
· Počasí v Brně
· Downloads
· Odkazy
· Seznam témat
· Archív článků
· Top 10
· Můj účet
Přihlášení (registrace)
Přezdívka

Heslo

Bezpečnostní kód:
Bezpečnostní kód
Do tohoto pole vložte bezpečnostní kód:

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.
TopList
RSS/XML
· RSS 0.91
· RSS 2.0
· Atom
Partnerské stránky
MoNaKo - Modelařina Na Koleně

Tug Towing CZ

MK ALKA Žatčany

Jak jsem stavěl FockeWulfa

Autor: Liberk - Sobota, 30.04. 2011 - 23:07:23
Téma: Hangár - vše co létá

Jelikož je to u nás poslední dobou na fóru s články o letadlech dost na štíru, tak jsem se rozhodl napsat popis stavby mého nového modelu. I když nevím, jestli slovo stavba správně vystihuje moje slepování dílů, ale zní to rozhodně honosněji. Stavba byla vcelku jednoduchá, ale místy člověk musel zapojit mozek, protože obrázkový návod byl velice zjednodušený a některé detaily v něm nebyly popsány zrovna nejlépe. Takže tenhle můj popis třeba někomu pomůže.

V dubnu 2012 byl vyměněn motor za výkonnější - bližší v článku.



Pro létání na akcích Midway jsem si postavil model F-4U Corsair (polystyrenový model od Thunder Tiger, rozpětí  88 cm), který létá velice pěkně a je lehce opravitelný. Ale co naplat, snadno může dojít k úrazu a tak jsem se rozhodl, že si pořídím druhý model - náhradní. Volba padla také na polystyrenový model a to FockeWulf FW-190 v zelené kamufláži od firmy GWS. Kromě potřeby náhradního modelu (i když tyhle stíhačky na Midway zrovna moc nelítaly :-) ), mě k němu přivedla akční sleva a také chuť mít větší stroj než je Corsair.

Parametry:
rozpětí            1012 mm
délka               830 mm
plocha křídel    17,2 dm2
hmotnost         580 - 650 g
(původní motor    GWS 2215-12T , 900kv, max. 130W, hřídel 3 mm, váha 57g)
NOVÝ motor       TowerPro 2409-18 , 1000kv, max. 180W, hřídel 3mm, váha 61g

A tak jsem si jednoho dne dovezl od firmy JR nečekaně velkou krabici s modelem. Po rozbalení mě čekala hromada dílů pečlivě zabalená v igelitových pytlících - nabarvené poloviny křídel, poloviny trupu, samostatná SOP a VOP, kryt motoru, kabinka, střídavý motor, vrtule GWS 10x6", kužel, táhla, kompletní podvozek včetně ostruhového kola (vzhledem ke stylu létání na akcích jsem je neosadil), obtisky a hromady dalších dílů roztříděných v pytlících. A samozřejmě obrázkový návod (v čínštině a angličtině a hodně stručný). Mile mě překvapily i takové detaily jako blimby, "Y" kabel, kontaktní lepidlo (něco jako UHUpor), dokonce plastelína na dovážení modelu a také že plastové díly (ve vylamovacích rámečcích) byly obsaženy dvakrát, což potěší. Bylo tam toho opravdu hodně, protože mně těch drobných plastových dílů na konec ještě asi dvě třetiny zbyly (a kupodivu nikde nechybí). V podstatě v modelu chyběla jen elektronika (přijímač, regulátor, serva a baterka).

Snažil jsem se stavět intuitivně a do návodu se díval, jen když jsem nevěděl kudy kam (hlavně kvůli plastovým dílům a výliskům).

Stavbu jsem zahájil křídly. Na každé půlce jsem vyřízl křidélka (místa výřezů byla naznačena), vlepil do nich páky a křidélka jsem připevnil ke křídlu pomocí skelné pásky. Ve stavebnici byly sice jakési papírové panty, ale když jejich zkouška odolnosti moc nedopadla, uchýlil jsem se ke starému a osvědčenému řešení. Podotýkám, že všechna místa, kam jsem na modelu lepil pásku, jsem předem potřel buď dodaným lepidlem nebo UHUporem, aby páska perfektně držela. V křídlech byly již vyražené otvory na serva, které jsem osadil osvědčenými servy HXT900 (cca 1,6kg tah při 6V) a také kanálky na vedení servokabelů. Tyto bylo potřeba nadstavit, aby dosahovaly skrz křídla až do prostoru přijímače. Použil jsem klasickou metodu - káblíky jsem v určité vzdálenosti od sebe postupně oddělil (aby místa spojení nebyla všechna vedle sebe), spájel s nadstaveným servokabelem, každý zvlášť zaizoloval a celek zasmrštil. Táhla od pák serv k pákám na křidélkách jsem použil vlastní (asi 0,8 mm), protože dodané byly příliš silné a nešly zahnout do "Z". Vlastní zapojení je vidět na obrázku.

Servo jsem nastavil do neutrálu, nasadil páku s již nastrčeným táhlem kolmo k servu a druhý konec táhla nasadil do díry na páce křidélka. Konec jsem proti vypadení pojistil zalepeným kouskem bužírky vysvlečené z drátu. A protože model bude přistávat na břiše, tak jsem ochránil páky serv a táhla ke křidélkám zakoupenými krytkami na serva a na náběžku křídla jsem nalepil skelnou pásku.

Protože je model už větší a těžší, místa na přistání je při akcích pomálu a protože byly na křídlech naznačeny výřezy i na klapky, tak jsem se rozhodl je osadit. Postup je úplně stejný s tím, že na křídle jsem musel vyříznout šachty pro serva (HXT900), které tam nebyly a páky serv jsem nenasazoval v neutrálu kolmo, ale pod úhlem cca 30° směrem ke klapkám tak, aby se při vyklápění využila maximálně dráha serva. Nemusel jsem nadstavovat servokabely, protože z míst klapek již ty originální dosáhly do prostoru přijímače.
Až v tomto okamžiku mně došlo, že mám pro model nachystaný pouze 6ti kanálový přijímač a vzhledem k chystanému zapojení (motor, 2x křidélka, 2x klapky, SOP, VOP) mně bude jeden kanál v přijímači chybět. Na š
těstí mně pomohlo, že byl ve stavebnici "Y" kabel nachystán na křidélka (což jsem nevyužil) a tak jsem obě klapky spojil do jednoho kanálu. Musel jsem jedno servo fyzicky zreverzovat, protože na jednom kanále dvě serva nejdou na vysílačce nastavit. Naštěstí je tato operace vcelku jednoduchá - stačí rozdělat servo, přepájet napájecí káblíky od motoru mezi sebou a stejně tak dva krajní káblíky na potenciometru serva.

Na křídle zůstaly předchystané otvory na podvozek, které jsem zalepil plastovým dílem, ve kterém měl být podvozek původně uchycen.
Teprve nyní jsem slepil obě půlky křídel k sobě pětiminutovým epoxidem. Úhel, který vůči sobě obě půlky svírají, je naštěstí dán výřezy, kterými do sebe poloviny pasují, takže se člověk nemusí obtěžovat nějakým vyměřováním. Do připraveného výřezu, přes celé křídlo, jsem taktéž vlepil přiloženou uhlíkovou trubku (je složena ze dvou uhlíkových trubek předem slepených uprostřed k sobě ocelovým drátem, jehož ohyb tvoří správné vzepětí). Do vyraženého otvoru jsem vlepil takovou "misku" s otvorem na šroub, kterým se křídlo přidělá k trupu a na přední hranu křídla (uprostřed) plastový obdélníček se dvěma trny, které se vkládají do protikusu na trupu a tím přesně vymezují pozici křídla vůči trupu. Tím bylo křídlo hotové.

Trup jsem začal vlepením dvou bowdenů na táhla k SOP a VOP a také plastového výlisku s matkou, do kterého se bude uchytávat křídlo - obojí pětiminutovým epoxidem. Poté jsem epoxidem slepil obě půlky k sobě. Vzadu ze spodku trupu (pod SOP) je otvor na ostruhové kolečko, které jsem nepoužil, ale otvor nechal funkční, aby nahromaděný vzduch v trupu měl kudy odejít. Navíc jsem pod SOP na konec trupu vlepil kousek překližky, simulující zadní kolečko, jejíž funkcí je ochránit SOP při přistávání. Dalším krokem bylo vlepení "klády" (hranol z tvrdého dřeva, na kterém je upevněn motor) do připraveného otvoru v předku trupu. Na zalepení jsem radši použil třicetiminutový speciální epoxid s vysokou tvrdostí (používá se např. na zalepení praskliny na hlavě válce), protože klasický modelářský pětiminutový je tak trochu "gumový" a měl jsem strach, že jej vibrace od motoru vyviklají. Před zatvrdnutím jsem zkontroloval (a pojistil si) správné vychýlení klacku - od oka to má výrobce zhruba ty 2° doprava a dolů. Správné vychýlení motoru se uvidí při záletu a když tak se doopraví. Po zatvrdnutí jsem na klacek nasadil střídavý motor v plastovém držáku, který jej na něm drží a zajistil vrutem do dřeva proti posunu. Originální konektory od motoru byly nějaké strašné, čínské, hliníkové, které jsem okamžitě odstranil a připájel 2 mm goldy. Také bylo potřeba zkrátit hřídel motoru (pozor - dobře zalepit před řezáním motor izolepou, aby se dovnitř nedostaly železné piliny) a osadit pak hřídel gumičkovým unašečem na vrtule GWS (protože bude éro přistávat na břiše, tak by byla velká spotřeba vrtulí, jak se znám). A protože jsem tušil, že budu potřebovat váhu na čumák, vepředu bylo místa mezi motorem a čumákem dost a viděl jsem to tak na obrázku někde na webu, tak jsem hned za motor, na stěnu čumáku, přidělal regulátor (čínský 25A, 3A BEC). A navíc je tam dobře chlazený.

Protože jeho napájecí káblíky nedosáhly k baterce, tak jsem je musel také prodloužit. Na čumák jsem nasadil kryt motoru (plastový) a připevnil ho k trupu plastovými druky. Šlo to trochu hůř, takže doufám, že to nebudu muset často dělat.
V dalším kroku jsem odřízl řídící plochu SOP, vlepil do ní páku a odříznutou plochu upevnil standardně páskou.

U VOP byl stejný postup s tím, že bylo potřeba navíc vlepit natvarovaný drát, který spojuje obě pohyblivé části ploch, aby je bylo možné řídit společně a napříč VOP se do připraveného výřezu vlepila laminátová kulatina pro zpevnění. Poté jsem vlepil VOP do přichystaného výřezu v zadní části trupu, která byla kupodivu kolmá k SOP, takže její správné umístění bylo bez problémů.

V kabině jsem na palubní desku nalepil obtisk simulující "budíky" a před ně z vlastních zásob pilota, který ve stavebnici nebyl. Nakonec jsem celý prostor překryl průhlednou kabinou, do níž jsem zevnitř namaloval "rámečky" a přilepil ji UHUporem.

Poté jsem zprovoznil prostor na baterku - je před pilotní kabinou a je vyřešen vyndavací částí trupu. Do předku se na vyndavací díl vlepila ploška s vystřeďovacími kolíky a z boku prostoru na baterky protikus. Na opačnou stranu se vlepil takový "patent", který tomuto dílu zabrání vypadnout a zároveň umožní jej snadno vytáhnout. Baterka (3 článek Li-Pol 1300 mAh 25C) tam drží pomocí suchého zipu, který ji chrání proti posunu a vypadení.

Zespodu trupu, v místě kam se přidělávají křídla, jsem zevnitř přidělal serva na SOP a VOP (co dům dal - Carson 1,6kg a Turnigy 1,3kg). Serva jsou kvůli zpevnění přilepena na kouscích překližky a umístěna v nestejné výšce a tahají táhla do kříže - viz foto.

Způsob uchycení táhel u řídících ploch je stejný, ale na straně u serv byly použity blimby kvůli možnosti seřízení délky táhel v omezeném prostoru trupu. Umístil jsem přijímač Duplex 6ti kanál na suchý zip, zastrkal do něj všechny kabely (u křidélek používám prodlužovací, které jsou napevno v přijímači a pohyblivá část se spojuje s káblíky z křídla, aby se nevychodily kontakty přijímače, stejně tak u klapek, ale tam to vyřešil "Y" kabel). Ještě jsem tavným lepidlem zaplácl všechny výstupy drátů servokáblíků z konektorů, aby se tak snadno nevytrhly a nezlomily. Také jsem každé dva protikusy konektorů nabarvil jinou barvou, pro snadnou identifikaci při zapojování před letem.

Zapojení v přijímači (pro Graupner) mám následující:

1.kanál motor
2.kanál levé křidélko
3.kanál VOP
4.kanál SOP
5.kanál pravé křidélko
6.kanál klapky (obě serva přes "Y" kabel)

Zapojil jsem konektory, zasunul a přišrouboval křídlo, vložil baterii, přidělal na gumičkový unašeč vrtuli a nastavil model na vysílačce. Nastavil jsem dvojí výchylky. Malé asi 30% a velké asi 80% rozsahu serva. Současně na malé výchylky jsem dal asi 30-40% a na velké asi 20% EXPA. Nastavil jsem diferenciaci křidýlek asi 20% a pro lepší průlet zatáčkami jsem namixoval křidélka do SOP asi 20%. Nainstaloval jsem i letový režim přistání - klapky dolů, křidélka trochu nahoru a VOP se uvidí. Při záletu všechna výše uvedená nastavení poopravím.
Ještě zbylo nalepit imatrikulaci (vodní obtisky). Obtisků bylo více druhů, takže byla možnost nějakého toho výběru. Jen pro SOP chyběla svastika (jak má správně být), takže mně nezbylo nic jiného, než si ji vyříznout z černé lepicí pásky.
Po zvážení celého modelu bez baterie mně vyšlo nějakých 585g, což zhruba odpovídá udávané hmotnosti výrobce. S baterií váží model 690g, což je o trochu více, ale podle mě ještě v normě. Model jsem vyvážil (jen posunem baterky) podle doporučení výrobce, což je 85 mm ± 5 mm od náběžky křídla, a to spíše dopředu. Stranové vyvážení dopadlo výborně, nic jsem dovažovat nemusel.
Ještě jsem zapnul motor a vyzkoušel správný směr otáčení vrtule. Také jsem otestoval (na stole) maximální výkon motoru, při kterém byl odběr něco lehce přes 11A, což je vzhledem k ještě nižšímu odběru v reálu, výborná hodnota.
Tím bylo letadlo nachystáno na zálet.

A v pátek 29.4.2011 jsem se neudržel a protože byl pěkný podvečer (téměř bezvětří) tak jsem ho šel zalétnout na stráň za barák. Nové letadlo si vždycky poprvé nechám někým hodit, abych měl ruce na kniplech a také bývám na letišti, kde je plno místa. A tady jsem byl sám a na přistání malý travnatý plácek, jinak tráva a keře. Nakonec jsem se odhodlal a hodil ho. Naštěstí nebylo potřeba se bát, protože éro pěkně odstartovalo směrem k oblakům. Jen jsem lehce "natáhl" trimem VOP a to bylo vše. Jinak letělo jak má. Létá pěkné přemety, vykružuje zatáčky, jen výkruty jsou hodně sudovité, ale to je dáno typem letadla. Létal jsem na malé výchylky, které se mně podřilo od oka nastavit tak akorát. Jen mě trochu zklamaly klapky. Při použití přistávacího režimu se mně klapky vysunují dolů jen asi pod úhlem 45° a to je málo - jen to zvyšuje vztlak, ale moc to nebrzdí. Bohužel měla teorie zase jednou pravdu. Chtělo by to min. 60° a spíše ještě víc. Bohužel už jsem omezen výřezem v křídle. Musel bych odstranit křidélka a zvětšit jej a to se mně zatím nechce. On totiž přistává na podobně malé ploše (jen o fous větší) jako Corsair, i když ten je menší, lehčí a má menší plošné zatížení.
Jinak zálet dopadl perfektně, dokonce jsem se z obou letů dvakrát trefil na ten můj travní plácek. Takže závěrem mohu říct, že FW-190 je nejen pěkně vypadající, ale i pěkně létající stihačka. A na to, že je to dolnoplošník, je překvapivě stabilní.

Hodně úspěchů při stavbě stejného nebo podobného modelu přeje Liberk.

P.S.: Nějaké foto a video z letu dodám, až mě někdo natočí :-)

Nějaké fotky ze stavby ...

Aktuální zjištění z létání: doporučuji zevnitř zpevnit plastovou "haubnu" nějakou výztuhou (skelná páska, podlepit epp, možná slabounko olaminovat,....), protože mně dnes (1.5.2011) při přistávání spodek drcl o tvrdší drn (ale opravdu jen drn, nic tvrdšího) a ten plast se rozlomil na několik dílů. Naštěstí mám zkušenosti z puzzle, takže pinzeta a vteřiňák to spravily. Zároveň jsem vnitřek podlepil asi 8 mm vrstvou epp, aby to příště víc drželo, pružilo a taky moc nevážilo.

Nový motor: Našel jsem v šuplíku výkonnější motor a protože se mně zdálo, že se starým to lítá pomalu, tak jsem ho namontoval. Protože nový motor (TowerPro 2409-18 , 1000kv, max. 180W, hřídel 3mm, váha 61g) má jen zadní montáž, bylo potřeba předělat jeho uchycení posunutím více dozadu. Přestavba se povedla a teď je to teprve ta správná stihačka. Nejhezčí jsou průlety ve výšce očí při plné rychlosti. A kupodivu žere jen o málo víc než původní, takže místo 9 minut můžu lítat jen 8,5 :-)

 
Související odkazy
· Více o tématu Hangár - vše co létá
· Další články od autora liberk


Nejčtenější článek na téma Hangár - vše co létá:
Lazy Bee

Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 1

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné

Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

Související témata

Hangár - vše co létá

"Jak jsem stavěl FockeWulfa" | Přihlásit/Registrovat | 2 komentářů | Vyhledávání v diskusi
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se.

Re: Jak jsem stavěl FockeWulfa (Hodnocení: 1)
Od: LUBOS - Pondělí, 02.05. 2011 - 06:06:12
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Michal to má za 1 do modelářské (žákovské )knížky, moc se mě ta stihčka líbí.
Re: Jak jsem stavěl FockeWulfa (Hodnocení: 1)
Od: liberk - Pondělí, 02.05. 2011 - 23:30:16
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
 
Tak co ti brání ? Návod už máš :-)

Copyright © 2006-2021 MK RC Fógli Brno z.s.
Hostováno na serveru IT STUDIO s.r.o.

Powered by Copyright © UNITED-NUKE. All Rights Reserved.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.06 sekund