Hlavní menu
· Úvodní strana
· O klubu
· Členové klubu
· Hangár
· Svahy
· Lodě
· Auta
· Dílna
· Elektronika
· Fórum
· Fotogalerie
· Videogalerie
· Počasí v Brně
· Downloads
· Odkazy
· Seznam témat
· Archív článků
· Top 10
· Můj účet
Přihlášení (registrace)
Přezdívka

Heslo

Bezpečnostní kód:
Bezpečnostní kód
Do tohoto pole vložte bezpečnostní kód:

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.
TopList
RSS/XML
· RSS 0.91
· RSS 2.0
· Atom
Partnerské stránky
MoNaKo - Modelařina Na Koleně

Tug Towing CZ

MK ALKA Žatčany

Lynx - malá (bývalá) noční můra

Autor: Pop - Čtvrtek, 23.10. 2008 - 23:24:33
Téma: Hangár - vše co létá

O počátcích mého kompozitového létání

Po loňských uspokojivých zážitcích z létání se samokřídly na svahu jsem se rozhodl pořídit do pořádné svahové letadlo, se kterým bych mohl polétat i v silnějším větru. Po konzultacích a krátkém vybírání padla volba na model Lynx od firmy DS Model, elektrifikovaná verze s přistávacími s klapkami.

Zhruba za měsíc a půl od objednání se mi p. Diblík ozval, že je model hotov a že už čeká jen na transportní bednu od truhláře. Nelenil jsem a vyrazil na sobotní okružní jízdu Brno - Ústí nad Orlicí – Olomouc – Brno, ze které jsem se vrátil s bílomodrým krasavcem od Diblíka, spoustou elektrokrámů od Aleše Bidovského a bez peněz.

Podle návodu vypadá dokončení modelu velmi jednoduše – vyříznout a dočistit kryt kabiny a serv, vlepit serva do křídel, vlepit serva pro výškovku a směrovku (táhla výškovky a směrovky jsou zapojena z výroby), vlepit motorovou přepážku, osadit motor, přijímač, akumulátor a hajdy na svah.

Ovšem zelená je teorie, košatý strom života, obzvláště v případě nezkušených stavěčů kompozitových strojů.

Začal jsem servy v křídlech. Křídla jsou půlená, nasazovaná z boku na centroplán a ocelovou planžetu. Toto řešení má výhodu v tom, že při razantnějším přistání se křídla uvolní, povysunou a zůstanou vcelku. Nevýhodou pak je planžeta procházející centroplánem, která omezuje dostupný volný prostor.

Práci na modelu jsem zahájíl osazením serv křídel a propojením kabeláže křídel s trupem. Pro propojení serv v křídlech s přijímačem jsem se rozhodl použít konektrory Multiplex tak, aby se při zasunutí křídla automaticky propojily konektory v křídle a cenroplánu. A protože lepení serv natvrdo se mi moc nelíbí, udělal jsem pro serva rámečky z překližky, ty vlepil do křídla a serva zašrouboval do rámečků. Už při pokusném osazení křídel k centroplánu se ukázalo, že uvnitř v trupu moc velký přebytek prostoru nebude a že další osazování bude veselé.

Další fází stavby bylo osazení serv směrovky a výškovky. Tyto práce se provádějí otvorem v horní části trupu za centroplánem. K úspěšnému provedení prací v úzkém trupu mi hodně napomohlo studium příručky Gynekologem snadno a rychle aneb naučte se za tři večery pracovat poslepu v úzkých štěrbinách.

K výškovce vede hliníková trubka, do které se vlepí závitová tyč a na servo se připojí standardní vidličkou, ale od směrovky je natažen bowden s drátem, na který se má dle návodu napájet závitová koncovka a na ni také našroubovat vidlička. Z pájení v trupu jsem měl strach, ani jsem nevěděl, jak v dostatečné míře zkrátit použitý bowden, proto jsem na drát nasadil variabilní koncovkou na imbus a závit.

Vlepení motorové přepážky a namontování motoru byla hračka, ale sranda skončila ve chvíli, kdy jsem se snažil připojit přijímač. Protáhnout sedm kabelů od serv a osmý pro napájení přijímačovkama do prostoru kabinky a zapojit přijímač ještě šlo, ale nacpat přijímač a vzniklý chuchvalec kabelů do centroplánu za planžetu už nebylo tak jednoduché. Nakonec se to povedlo, zadařilo se i narvat do prostoru kabinky 4S A123, regulátor (ještě že je tak placatý) a......sakra, kam dám přijímačovky?

I když jsou to jen AAA naplocho spájené, už se je do trupu narvat nepovedlo. Stejně se ukázalo, že je model moc těžký na čumák. Takže přijímač ven, serva výškovy a směrovky ven (kdybych v tu chvíli věděl, kolikrát mne tato operace ještě čeká :-( ), přijímačovky uložit na suchý zip do ocasního prostoru a vše znova zapojit. Zadařilo se, i těžiště se ocitlo v poloze blízké hodnotě z návodu.

Zálet proběhl jednoho hezkého dne na Brněnsku. Polétal jsem s Heliosem, složil Lynxe, zasunul čerstvou Pampersku a Luboš mi ho hodil. První chvíle byly značně nejisté, ale šlo to. Bohužel se ukázalo, že při letu s motorem se objevuje chaotické cukání serv, což bylo vzhledem k použitému SPCM nečekané překvapení. Bez motoru letěl Lynx bez jediného škubnutí, ale pořád mi vyplavával, musel jsem hodně potlačovat. Vzledem k cukání jsem první let ukončil velmi rychle a Luboš se dost prošel – neměl jsem odvahu vyzkoušet nízko nad zemí butterfly a Lynx se ukázal jako velmi klouzavý stroj :-).

Začalo bádání nad příčinama cukání pod motorem. První pokus bylo jen zpacifikovat kabeláž, postahovat do sprirálových hadů a lépe uložit (demontáž a montáž serv samozřejmostí). Následoval další pokus o zálet, tentokrát na Slatině. Cukání přetrvávalo, a přišel první pád. Zatáčka na přistání byla příliš pomalá a moc nakloněná a Lynx mou nezkušenost potrestal pádem po křídle, který odneslo jen jedno servo na klapce. Odcházel jsem domů s hodně smíšenými pocity – cukání bylo pořád, jistota v řízení žádná, první rána – hm, nic moc.

Doma jsem si vzpomenul na vyprávění p. Diblíka, jak zničil dva Lynxe díky použitému regulátoru se spínaným BECem, který mu totálně zarušil přijímač a vše vyřešilo až přesunutí přijímače do ocasu. Tak směle do toho, opět rozhodit trup, serva ven a – himlhergot, prijímač se do ocasu nacpat nedá, neproleze pod destičkou na ocasní serva! Protože tudy cesta nevedla, zakoupil jsem pár feritů a nasadil je na kabely před přijímač. Tím se objem kabelů zvětšil tak, že jsem je skoro do trupu nedostal.
A opět další let, tentokrát na Brněnsku a sám. Odhazuju, díky tahu motoru vcelku v pohodě dostávám do vzduchu a snažím se letět. Opět problémy s nevyvážeností, stále musím potlačovat a za chvíli se znova projevilo cukání. Sice ne tolik, jako při prvních letech, ale bylo tam. Pak jsem se rozhodl vyzkoušet butterfly, které jsem po první testu na Slatině hodně překonfiguroval. Cvakl jsem přepínačem a vzápětí se nestačil divit – Lynx vystřelil čumákem nahoru, zastavil se, spadl čumákem dolů, udělal vývrtku a s hnusnou ranou zmizel v poli slunečnic. A já stál s vysílačkou na krku, oči vykulené tak, že se mi opíraly o skla brýlí a nebyl jsem schopný se pohnout.

S roztřesenýma kolenama jsem se odplížil do pole obhlédnout zbytky. Křídla byla vyskočená z uložení, ale celá, uf, trup jen pomačkaný, ale žádná trhlina skrz. Kužel rozpadlý, uškublá destička nesoucí ocasní serva. Dovezl jsem Lynxe domů, odložil ho na skříň a měl neodbytný pocit, že jsem se přecenil a na tohle letadlo nemám. Tři lety, z toho dva pády – to bylo na mne trochu silné kafe. Chudák Lynx ležel na skříni snad dva měsíce, než jsem posbíral odvahu ho opravit. S opravou jsem se moc nemazal, povrchové úpravy skončily tmelením nahrubo, kdo by se s tím lakoval, když ho stejně rozbiju, že... V mezičase se ukázal ještě další důsledek rány na čumák – akupack se opřel o motor tak vehementně, že to odnesl jeden článek – praskl na něm pojistný kroužek a článek ztratil kapacitu.

Kromě opravy trupu se díky urvané destičce ocasních serv povedlo dostat přijímač do ocasu a přijímačovky do centroplánu. Hurá, snad to odstraní cukání. Ovšem nově usazená deska serv znamená, že variabilní koncovka na servu směrovky se už do trupu nevejde a je potřeba připájet na drát od směrovky závitovou koncovku a našroubovat vidličku – chvilka gynekologické chirurgie a dílo se zdařilo :-).

Nová konfigurace butterfly – posledně ho bylo moc, začneme malýma výchylkama klapek, křidélka jen trochu nahoru a výškovku co? Návod říká potlačit, ale ona je přitažená? Proč, proč? Najednou je mi jasné to prudké vzepnutí před zarytím čumákem do oranice. No debil v divadle jako když vyšije.

Další let, s Lubošem. A opět cuká, já se na to...
Doma opět rozborka serv ocasu a na přijímač nasazuju elektrolytický kondenzátor 3k mikrofarad, o kterém doufám, že stabilizuje napětí na příjímači a odstraní cukání.

Další pokusný let – cukání není odstraněno, ale potlačeno natolik, že už se dá zkoušet vyvážení, dive test a konečně správné nastavení butterfly. Při jednom z přistání zapínám butterfly, Lynx brzdí a lehce zdvihá čumák, potlačuju, čumák jde dolů. Potlačuju, čumák jde víc dolů, potlačuju ještě víc, čumák jde víc dolů a ve snaze to srovnat nakonec prudce potlačím a Lynx se na malé rychlosti zapíchne do drnu. Pak přemýšlím, proč na klesání modelu reaguju potlačením – patří mi vůbec vysílačka do ruky? Tentokrát jsem vyvázl pouze s oprýskaným tmelem a navaleným kuželem.

Kupuju nový kužel a nový přijímač, stejný jako je v Heliosovi. Opět rozborka ocasních serv, nový přijímač raději i s kondíkem do ocasu a doufat.

Další let - 8. září, skoro pět měsíců po tom, co jsem model dovezl domů a konečně se zdá být smůla proražena. Lynx je seřízen tak, že nevyplavává ani ve vodorovném letu, ani v dive testu, po záškubech ani památky, butterfly seřízeno. Sice se mi po patnácti minutách ve vzduchu klepou kolena, ale jsem spokojen, poprvé jsem si s ním zalétal a ne jen válčil.

Co říci závěrem? Letošní sezonu jsem zahajoval s pocitem, že umím jakž takž řídit model letadla a havaruju velmi málo. Sezónu končím s troskami dvou akrobatů, které mi jemně naznačují, že to s tím pilotním uměním nebude tak slavné, jak jsem si na začátku roku myslel a s Lynxem, který se v průběhu sezony stal mojí noční můrou a bál jsem se dalšího letu s ním. Noční můra mě už nestraší, ale než si troufnu s Lynxem na svah, bude to ještě chvíli trvat :-)

A technická data:

Rozpětí 2040 mm, délka 1140mm, hmotnost 1720 g.

Motor Typhoon 300-33, regulátor Scorpion 55A/4S, sklopka Aeronaut 11/6 , pohonné aku 4S A123, přijímačovky Sanyo Eneloop 800 mAh, odběr na zemi cca 48A.

Serva v křídlech HS 125 MG, výškovka HS-85MG, směrovka HS81.

Přijímač Graupner smc16SCAN, původně JR RS77S.


 
Související odkazy
· Více o tématu Hangár - vše co létá
· Další články od autora pop


Nejčtenější článek na téma Hangár - vše co létá:
Lazy Bee

Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 4.66
Účastníků: 3

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné

Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

"Lynx - malá (bývalá) noční můra" | Přihlásit/Registrovat | 4 komentářů | Vyhledávání v diskusi
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se.

Re: Lynx - malá (bývalá) noční můra (Hodnocení: 1)
Od: LUBOS - Pátek, 24.10. 2008 - 06:13:37
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Ondro , dokonale popsané éro i trable a největší modelářovo vítězství nad neskrotným Lynxem .
Re: Lynx - malá (bývalá) noční můra (Hodnocení: 1)
Od: Mak - Pátek, 24.10. 2008 - 10:28:13
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
 
Vým o čem píšeš ! holt neni letadlo jako letadlo a tyhle potvurky maji sve uskalí

Re: Lynx - malá (bývalá) noční můra (Hodnocení: 1)
Od: liberk - Sobota, 25.10. 2008 - 19:24:12
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
No jak to tak čtu, tak do takovýho stroje ještě asi hodně dlouho nepůjdu, asi by mě z toho ..... :-)

Re: Lynx - malá (bývalá) noční můra (Hodnocení: 1)
Od: vasin - Pátek, 22.05. 2009 - 16:51:10
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Já jsem teď zakoupil olétaného Lynxe od Vzduchoplavce. A celkem sem ho zaskočil, když jsme celkem v poho dostal jeho původní 4článek 123 velké, naplocho pod planžetu, což se jemu nepovedlo:o) Doufám, že díky tomu budu moci dát motor, regl, přijímačovky, pohonovky, přijímač a snad nebudu mít moc problémů s těžištěm. Ale upřimě ... tohle už nikdy nepiš ..děsíš lidi :o))) eště že jsem to četl až po koupi :o)) Letu zdar

Copyright © 2006-2021 MK RC Fógli Brno z.s.
Hostováno na serveru IT STUDIO s.r.o.

Powered by Copyright © UNITED-NUKE. All Rights Reserved.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.09 sekund